Autor: Patrick Ness
Vyšlo: 11/11
Nakladatel: Jota
Žánr: fantasy
Anotace:
Po napínavém závěru prvního dílu Hlas nože se třináctiletý Todd Hewitt probouzí jako vězeň ve vesmírné kolonii Nový Prentisstown, bývalém Havenu, jenž padl do rukou dobyvačného diktátora a samozvaného prezidenta Prentisse.
Také Toddova přítelkyně Viola skončila v zajetí a Todd se rozhodne, že ji najde a zachrání. Musí však svůj záměr držet v přísné tajnosti, což nesmírně ztěžuje Hluk, který je od války s domorodci prokletím Nového světa, neboť vyzrazuje myšlenky.
Zdá se však, že vynalézavý Prentiss objevil způsob, jak Hluk zkrotit, a to nejen u sebe, ale i svých pochopů, Toddových věznitelů.
V této knize se z nepřátel stávají přátelé a z přátel nepřátelé. Tempo není tak zběsilé jako v knize první, nicméně čtenáři se stejně svírá žaludek. Okolnosti nutí Todda k činům, které by nikdy předtím nedělal, a začíná tak poněkud ztrácet sám sebe. Věci přestávají být černé a bílé, přičemž odstíny šedi mohou být velmi nebezpečné. Jedno však o Toddovi víme – je silný. A v jádru dobrý. Na tom se nemůže nic změnit. Nebo snad ano?
Příběh Todda a Violy vás opět zcela uchvátí. Snaha dvou mladých lidí po opětovném shledání v podmínkách krutého, nelidského světa se knihou vine jako červená nit. Milovníci dobré sci-fi se budou těšit na další pokračování této svižné a imaginativní série.
O autorovi:
Patrick Ness je americký spisovatel, novinář a lektor, žije v Londýně. Narodil se na armádní základně Fort Belvoir poblíž Alexandrie ve Virginii, kde jeho otec působil jako výcvikový instruktor americké armády.
Jeho první povídka vyšla roku 1997 v časopise
Genre. V roce 1999 se během práce na svém prvním románu přestěhoval do Londýna. Od té doby vydal celkem čtyři romány.
Vyučoval tvůrčí psaní na Oxfordské univerzitě a působil jako redaktor v
Daily Telegraph,
TLS,
Sunday Telegraph a
Guardian, kam píše recenze dodnes.
Kolonie Nový svět měl být novým začátkem pro lidstvo. Jenže na této planetě jsou slyšet myšlenky, no myšlenky. Nový obyvatelé tomu říkají Hluk, protože toto slovo to nejlépe vystihuje. A aby toho nebylo málo, Hluk žen slyšet není. Ten mužů a zvířat ano, ale proč žen ne, to nikdo neví. A celkově je Hluk pro lidstvo záhada. Nový svět měl také své původní obyvatele. Jsou jimi Sádráci. Bytosti velmi podobné lidem, přesto v některých ohledech odlišné. Bohužel dříve než mohli kolonisté založit základ nové civilizaci, rozpoutala se válka mezi nimi a Sádráky. A když už se zdálo, že boje přestaly, začaly bojovat mezi sebou muži a ženy. A další vesmírné lodě s kolonisty se neustále přibližují...
Tod Hewit je na útěku před obyvateli Prentisstownu, vesnice, kde byly v minulosti vyvražděny všechny ženy. Společnost mu dělá Viola Eadová, první dívka, kterou kdy viděl a zároveň členka průzkumné lodi, ze které přežila jen ona. Její rodiče na ní zahynuli.
Tito dva se v prvním díle této série vydali na strastiplnou cestu, kdy poznávají děsivou minulost a s ní přicházejí stále nové a nové otázky. Na konci Hlasu nože se dozvídáme, že oba naši hrdinové se dostali do pasti a vstříc jim přichází starosta Prentiss, hlava vesnice, před kterou prchali. A by toho nebylo málo, Viola je vážně zraněná a potřebuje odbornou pomoc. Tímto končí první díl.
Ve druhém díle jsem vtáhnuti rovnou do děje, bez úvodu, bez připomínání událostí v díle předchozím. Díky tomu se začátek nevleče a my si můžeme rovnou vychutnat pokračování, které je stejně dramatické jako pevní díl. Hrdinové jsou odděleni donuceni si navzájem věřit, i když okolní vlivy jim nepřejí. Jsou zataženi do víru intrik a ani jeden z nich netuší, komu by měli věřit. A Tod je navíc tak moc na dně, že se začne přátelit i se svým největším sokem.
Sádráci v Temném ráji získají i více prostoru, než tomu bylo u předchozího dílu a na konci se dozvíme, že jejich vliv ve třetím díle bude ještě větší. A protože se Patrick Ness vyžívá v dramatických, šokujících a napínavých koncích, nemůžeme čekat, že Temný ráj skončí jinak.
Patrick Ness po prvním díle své série s názvem Hlas nože nasadil vysokou laťku a přestože je Temný ráj skvělá kniha, úroveň vyšší neměla, ale spíše se držela na stejné hranici. Doufejme, že si svůj triumf autor nechává pro poslední díl.
V originále se druhý díl jmenuje The Ask and the Answer, čili Otázka o Odpověď. Možná se tento název nakladatelství nezdál moc strhující, ale měl své opodstatnění a ke knize dokonale ladil. Co ale nechápu, je název Temný ráj. Částečně knize odpovídá, ale ne tak úplně. Možná jsem to jen nepochopila, takže pokud se zde najde někdo, kdo tuší proč zrovna tento název, prosím, vysvětlete mi to :)
Na Temný ráj jsem se těšila hodně dlouho a určitě jsem nebyla zklamaná. Místy mi to sice připadalo podobné Čtyřem posledním věcem, pokračování Levé ruky boží, ale s tím rozdílem, že TR je lepší, mnohem lepší. Je zábavnější a bez zbytečných popisů. A v čem ta podobnost? Hlavně v tom, že hrdinové neví, kdo stojí na jaké straně a komu by tedy měli věřit. Nakonec se totiž ti hodní ukáží jako zlí a naopak.
Další věc, kterou oceňuji, je hra s velikostí písma. A to hlavně na konci. Aby totiž autor u čtenáře vyvolal odpovídající představu a stupňoval napětí knížky, tak si s písmem a celkovou formou textu hraje. A hraje si i s přebíháním mezi pohledem hlavních postav, který se ze začátku měnil po pár kapitolách a ke konci na žádné kapitoly nebere ohled.
Celkově jsem na knize nenašla nic co by se mi nelíbilo a recenze na knihu se mi psala téměř sama, takže dávám knize plný počet bodů. A na poslední díl s názvem Válka hluku si dělám v poličce místo.
Dávám 10 bodů z 10.
Knihu můžete koupit na www.arara.cz
Autor: Carrie Ryanová
Vesnice, plot a za ním les. Tohle je svět, který Mary zná. Bohužel jsou jeho součástí i nečistí, chodící mrtvoly, které kdysi bývaly jejími sousedy. Neustálý strach z nakažených za plotem nutí obyvatele vesničky ke skromnému životu, na který dohlíží Sesterstvo. Jediný světlý bod v Maryině životě jsou legendy o oceánu, velké ploše slané vody bez nečistých. Její matka jí je vyprávěla od malička. Vyprávěla o životě před Návratem, kdy budovy sahaly k mrakům a kdy ve městech bydlelo několik milionů lidí. Vyprávěla o světě, který byl zničen.
Poklidný začátek neznamená volný konec. To ani náhodou. Akce je na stránek haba děj, ale na těch posledních to akcí přímo vře. A určitě se nebojte projevit trochu citu a ukápněte nějakou tu slzičku stejně jako já. Knihu jsem sice četla již podruhé (jako předehru a oživení děje před přečtením druhého dílu),ale stejně mě k slzám znovu dohnala. Snad na mě měla i větší vliv než poprvé a to je co říct, vzhledem k tomu, že jsem pak trpěla 3 dny nočními můrami. Ale stejně tu knihu miluju.
