středa 30. ledna 2013

Recenze: Mlhovina (Vesmírná pouť 1)

 Autor: Amy Kathleen Ryan
Vyšlo: 12/2012
Nakladatel: Knižní klub
Žánr: sci-fi
Anotace:
Planeta Země má nejlepší léta za sebou a vesmírem plují dva vícegenerační koráby s cílem osídlit Novou Zem. Ačkoli loď Nový obzor vyrazila na svou misi o rok dříve než Empyreum, obě se setkají ještě na cestě. A nepůjde o střet přátelský – osazenstvo Nového obzoru pod vedením despotické kapitánky Anne napadne posádku Empyrea a unese dívčí část posádky, mezi nimi i šestnáctiletou Wawerly. Příčina se brzy ozřejmí – ženy na Novém obzoru jsou neplodné…
První část originální sci-fi trilogie o pouti za nadějí pro lidstvo nepostrádá napětí, milostný příběh, ale také zamyšlení nad tím, jak mohou ideologie ovládnout společnost jako celek i každého z nás.
                                                             
Loď Empyreum má důležitou misi: musí dopravit stovky lidí na Novou Zemi za účelem kolonizace. Naše planeta Země už není vhodná pro život, takže se lidstvo rozhodlo najít nový svět, kde by mohla lidská rasa pokračovat. Na cestu byly vyslány dvě lodi - Empyreum a o rok dříve i Nový obzor. Měly se setkat až na nové planetě, ale narazily na sebe už v záhadné mlhovině, která ruší signály navigace.
 Bohužel ale úmysly Nového obzoru nejsou čisté, bez varování napadnou Empyreum, způsobí mu vážné problémy a unesou část posádky. Pokračování lidstva je v ohrožení, mladí hrdinové musí najít všechny své síly a přežít.

Mlhovina je první díl sci-fi série Vesmírná mlhovina od americké spisovatelky Amy Kathleen Ryan. Kniha zezačátků působí jako klasická vesmírná výprava, ale záhy se přemění na vzrušující a nebezpečný boj o přežití. Příběh by budí rozruch i kdyby se odehrával na zemi, ale tím, že se hrdinové bijí v nekonečném a neprozkoumaném vesmíru posunuje celý děj o pár stupínků nahoru.

Hlavní postavy Kieran a Wawerly působí jako normální pozemské děti, ale liší se jednou podstatnou věcí. Narodili se ve vesmíru a nikdy neviděli modré nebe. Pro celou posádku znamenají naději a budoucnost, proto je pro všechny rána, když kvůli druhé lodi přijdou o podstatnou část posádky a hlavně dívek. Nový obzor zaútočil bez zjevné příčiny. Nebo ne? Je za tím něco víc a kapitán Empyrea měl tajemství, která ohrozila chod celé mise?

Hrdinové, jejich činy a prostředí lodi působí přirozeně, proto pro čtenáře není těžké splynout s příběhem a nechat se unášet do hlubokého vesmíru. Střídání pohledů Wawerly a Kierana, kteří jsou každý v jiné lodi a čelí jiným problémům zaujme jak dívky, tak i chlapce. Možná by příběh mohl být i atraktivní pro dospělé, protože vyprávění z pohledů dospívajících není dětinské, dalo by se říci, že hrdinové byli donuceni, vlivem nenadálých událostí, předčasně dospět.

Nadšené ohlasy na zadní straně obálky nejsou nijak přehnané a i když je příběh víceméně uzavřený, pokračování je nutné, protože mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno. Ve srovnání s bestsellerem Loď mezi hvězdami od Beth Revisové, která má velmi podobnou tématiku, působí Mlhovina charakterněji a vážněji. Není to jen další přírůstek do řady kýčovitých love-story.

Hodnocení:
+ vesmírná tématika                - nic
+ vzrušující boj o přežití        
+ nečernobílí hrdinové            

Dávám 10 bodů z 10.

neděle 20. ledna 2013

Přečetla jsem v prosinci 2012

Knihy, do kterých jsem se zamilovala

Dědička - Amanda Hockingová |recenze
Neptunův syn - Rick Riordan |recenze

Dědička pro mě byla překvapením, nečekala jsem, že se mi bude tak moc líbit :) Od Neptunova syna jsem naopak čekala poměrně hodně a to se mi také splnilo. Obě knihy jsou výjimečné a mají plné právo na místo v mé knihovně.

Knihy, které jsou ideální na odreagování
Zrozena o půlnoci - C.C. Hunter
Vzkříšena za úsvitu - C.C. Hunter
Drakie - Sophie Jordanová |recenze
V kůži supermodelky - Meg Cabot

Na Zrozenou o půlnoci jsem narazila náhodou, nejprve mě odrazovala ta obálka, ale překousla jsem to a začetla se. Za vše mluví to, že jsem téměř okamžitě po dočtení sáhla po dalším dílu. Obě knihy mě bavily, ale nezanechaly ve mě žádné významné pocity. Pro pobavení ideální. Drakie a V kůži supermodelky to stejný, fajn příběh na odreagování.

Skvělé pokračování série
Hněv bohů - Rick Riordan |recenze
Říční znamení - Patricia Briggs

Hněv bohů je druhý díl série Kroniky Cartera Kanea a zdál se mi o chlup lepší než první díl. Říční znamení je šesté pokračování série o Mercy Thompson, kterou zbožňuji a tenhle díl byl zatím nejlepší.

Nově objevená série
Padesát odstínů šedi - E.L. James
Fifty shades darker - E.L. James

První díl jsem přečetla jedním dechem a přinutil mě k tomu, co žádná jiná série nedokázala: druhý díl jsem přečetla v angličtině. Byla to vlastně první kniha v anglickém jazyce, kterou jsem četla a překvapivě jsem s ní neměla nijak velké problémy. Samozřejmě mi to trvalo déle, ale kniha za to stála :D

středa 16. ledna 2013

Recenze: Dcera kostí a dýmu

 Autor: Laini Taylorová
Vyšlo: 05/2012
Nakladatel: Knižní klub
Žánr: fantasy, chiméry, andělé
Anotace:
Karou je nadaná, krásná a tak trochu záhadná sedmnáctiletá studentka na pražské umělecké škole. Její tajemství nezná ani její nejlepší přítelkyně Zuzana. Ráda kreslí chiméry, fantastické bytosti, a nikdo netuší, že tato mytická stvoření jsou její rodinou.
Přichází a odchází skrze portál za svým zvláštním posláním, kterým ji pověřil čaroděj, který ji vychoval. Neví, že ji sleduje smrtelně nebezpečný a mrazivě krásný anděl, a válka mezi světy dobra a zla brzy vypukne...


                                                                                       
Karou studuje uměleckou školu a tak trochu vyčnívá z davu. Nejen díky svým dlouhým modrým vlasům, ale také kvůli obrázkům různých příšer a pololidí, které maluje do svých skicáků a tvrdí, že jsou skuteční. Je záhadná, nikdo nezná její rodinu a ani původ a neustále někam mizí. Jsou tedy její příběhy a malby pravdivé nebo je Karou jen nenapravitelný snílek?
Děj se odehrává na různých místech našeho i cizího světa, přesto ale vyčnívá jedno město, které v zahraniční literatuře pro mladé moc často nepotkáváme (možná se dá říct, že i vůbec). Je to naše hlavní město Praha. Karou v ní studuje uměleckou školu, navštěvuje hospody a svým způsobem ji považuje za svůj domov. V Praze je šťastná. Popisuje různé půvaby města a dělá nám tak mini reklamu a upozorňuje mladé lidi, že něco jako Česká republika vůbec existuje. A kdyby někdo v zahraničí napsal YA knihu o Brně, tak bych byla spokojená :D.
Dcera kostí a dýmu v sobě skrývá víc, než se na první pohled zdá. A poznat to nejde ani z prvních pár kapitol. Celkově má celý příběh velký potenciál, svět chimér je originální a zajímavý, Karou je postava s okouzlujícím charakterem a protože je to kniha především pro mládež (a hlavně pro dívky), nesmí chybět ani nádherný a tajemný krasavec Akiva.
Děj ubíhá svižně první dvě třetiny knihy, ta poslední je zpomalená o padesát procent. Čtenář zná konec, tuší obrysy celého děje, ale autorka musí celý příběh převykládat se všemi detaily. Neříkám, že je to špatné, jen to na čtenáře působí jako náraz do zdi. Určitě by šlo příběh uspořádat jinak, aby byl poutavý ve všech částech. Konec ale zase navazuje na první dvě třetiny a rozjíždí se kvalitním tempem. Zakončení je otevřené, připravené na další díl.


 Hodnocení:
+ originální                    - slabá poslední třetina
+ krasavec Akiva           - předvídatelné
+ spousta zubů              -  příšerná česká jména

Dávám 7 bodů z 10.



sobota 12. ledna 2013

Recenze: Jednou provždy (Paranormálové 3)

Autor: Kiersten Whiteová
Vyšlo: 11/2012
Nakladatel: Fortuna Libri
Žánr: fantasy, paranormálové,...
Anotace:
Poslední kniha z trilogie Paranormálové nás opět zavede do kouzelného a nebezpečného světa Evie Greenové. Z počátku vše vypadá idylicky, hlavně její vztah s Leasem. To by jí ale nesměla ničit život MAZP… Od chvíle, kdy se jí objeví pracovníci MAZP u dveří, vše se obrátí k horšímu. Eviina kamarádka Raquel je ve velkém nebezpečí. Celý paranormální svět na dívku tlačí, aby se rozhodla, zda pomůže Světlé královně a všem paranormálům, kteří chtějí, vrátit se do jejich světa. Toto rozhodnutí není jen tak, možná by se nikdy nedokázala rozhodnout, kdyby se neobjevil Reth.
O autorce:
Paranormalcy (neboli Zlodějka duší) je debutem Kiersten Whiteové.Má vysokého manžela a dvě malé děti, se kterými žije poblíž oceánu docela normální život. Tahle přemíra normálnosti vedla k její zájmu o nadpřirozeno, včetně upírů, víl a popové kultury. Kromě Série Paranormálové přispěla povídkami do několik antologií.
                                                                                                                  

Potřetí a naposledy se setkáváme s Evie, rozpustilou sedmnáctiletou holkou, která je posedlá růžovou barvou. Osud všech Paranormálů leží na jejich bedrech, ale Evie nemá ráda, když je do něčeho nucena. Podaří se jí překonat všechny překážky, zachránit své přátele, pomoci Paranormálůma přitom neztratit svou miniaturní duši?
Mezinárodní agentura pro zadržování paranormálů prochází velkými změnami. Nová ředitelka se rozhodla pro trochu drastičtější metody a nutí Evie vrátit se zprátky do práce. Jenže ta má dost práce s Temnou královnou, která ji nenechá v klidu spát.
Třetí díl je jednoznačně lepší než díly předchozí. Chování Evie už nikoho nepřekvapí, takže je jednoduché jej skousnout. Navíc můžeme říct, že prošla od prvního dílu proměnou a občas mívá i chytré myšlenky. Bohužel se ale stále nechová na svých čerstvých sedmnáct.
Jednou provždy je akčnější a rychlejší než předchozí díly. Možná trochu překombinované, protože Evie zachraňovala jednu uvězněnou osobu za druhou, ale aspoň se čtenář nenudí a děj mu odbíhá rychle. Konečně je popsána historie paranormálů a víl, takže příběh konečně dává smysl. Staré zlé postavy získávají nový kabát a už nepůsobí tak špatně, protože nikdo není černobílý a i dobrá bytost občas udělá nějakou špatnou věc. mrzí mě, že se Lease stále nijak nevybarvil a je spíše "podpantoflák". Charakterně na tom je ale lépe další zájemce o srdce Evie a to víla Reth. Jeho úmysly jsou dobré, ale způsob jejich plnění už tak moc ne. Stejně ale svým kouzlem ovlivní nejednu čtenářku.
Celá série je výrazná především díky nádherným obálkám, přesto ale obálka posledního dílu vysoce překoná ty předchozí. Dívka (Evie) konečně vytvořila i jiný výraz obličeje než "leklá ryba" a i barevně je mnohem výraznější.  V překladu už také není tolik chyb a zpracování kapitol je dokonalé jako vždy. Velmi vtipné bývají občas jejich názvy.
Paranormálové 3 určitě překvapí. Jsou mnohem lepší než předchozí dva díly a je to také kvalitní zakončení této série. Hlavní hrdinka leze více než často na nervy, ale bez ní by to asi nebylo ono. Konec je uzavřený a další díly by bylo jen nesmyslné plýtvání papírem.
Hodnocení:
+ skvělé zakončení            - bezvýrazný Lease
+ charismatický Reth           

Dávám 8 bodů z 10.
Děkuji nakladatelsví Fortuna Libri za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete objednat na jejich internetových stránkách.


sobota 5. ledna 2013

Je suis impatient de...(7)

Starý rok skončil a lednem začíná nový. To znamená, že by na blogu mohly proběhnout nějaké změny, ne? :) První věc, která bude v tomto měsíci nová jsou videa. Mám v hlavě hrubý plán, ale ještě jsem to nedotáhla k úplné dokonalosti a mé spokojenosti, takže si budete muset chvíli počkat. Ale už teď můžu říci, že to nebudou klasická videa, která momentálně probíhají knihoblogovým světem a ani ty nová úžasná od Davida, na které se kouká opravdu moc dobře :D Ne, bude to něco trochu jiného :) Tak snad se to povede.
Druhá věc je vzhled. Už dlouho jsem nespustila Photoshop, tak je možná načase. Budu se to tady snažit trochu oživit a dodat blogu trochu barvy :)
Dále by mi pak mělo dojít pár recenzáků a objednané knihy z prosince. Takže snad lednová chvástačka nebude prázdná :D. Kromě zmíněných recenzáků mám v plánu přečíst knihy zakoupené v minulých měsících. Například úžasné Milion sluncí, Válka hluku, Prohnaný a Dcera kostí a dýmu. Ve škole to teď pár týdnů bude pořádně drsné, tak snad budu mít čas i na čtení :)
Kromě videí nemám v plánu žádný nový projekt a bohužel ani soutěž. Šetřím si síly na únor, kdy hodlám zahájit novou vlnu originality :D Zatím nemám nic vymyšleného, ale nebojte, ono mě něco napadne.
A abych nezapomněla! Díky vám a nikomu jinému jsem se umístila na skvělém třetím místě v Knižním blogerském ocenění roku 2012 v kategorii Nejoriginálnější knižní blog 2012! Moc a moc vám děkuju :)) Ráda vidím, že se vám moje nápady líbí :D
Tentokrát bude JSID kratší, protože toho zas tolik neplánuji, ale jak vzhled, tak i video si vyžádá hodně času, takže opravdu budu mít co dělat :)

čtvrtek 3. ledna 2013

Recenze: Dědička (Svět Tryllů 1)

 Autor: Amanda Hockingová
Vyšlo:  11/12
Nakladatel: Fortuna Libri
Žánr:  fantasy
Anotace:
Když bylo Wendy pouhých šest let, matka se ji pokusila zabít. Tvrdila jí, že je monstrum. O jedenáct let později se Wendy začíná obávat, že matka měla tehdy možná pravdu. Dochází jí, že asi není tím, kým si po celý život myslela, že je. Toto poznání jí pomáhá odhalit Finn Holmes.
Finn, záhadný spolužák, zprvu Wendy jen neustále pozoruje. Něco na něm Wendy neskutečně přitahuje, ale zároveň děsí. S jeho pomocí se dozví i pravdu o sobě a svém životě: Jako miminko byla zaměněna s jiným dítětem, chlapcem. Ještě v šoku se Wendy vydá s Finnem za svou pravou matkou. Netuší ale, co ji tam čeká...
Nový domov Wendy nutí nechat dosavadní život za sebou, zapomenout na školu jí problém nedělá, ale jak se vypořádá se ztrátou svého bratra a tety? Wendy se musí poprat se svým novým údělem a s tím, že ani u své pravé matky nenajde city, které celé dětství tak moc postrádala.
O autorce:
Amanda Hockingová je autorkou trilogie o Tryllech, která se v USA stala bestsellerem a dalších šesti knih, jež si vydala vlastním nákladem. Poté, co se prodalo – zejména ve formátu e-Book – , více než milion jejích knih vydaných samonákladem, je obdivována jako typický příklad úspěchu v digitálním věku. Žije v Minesotě, kde pracuje na další knize. Více se o ní dozvíte na www.amandahocking.blogspot.com a www.trylleseries.com
                                              
V den oslavy Wendyiných narozenin se ji její matka pokusila zabít. Sice neúspěšně, ale její pokus měl velké následky. Kromě jizev jí matka zanechala pochybnosti o tom, kdo vlastně je. Každého se velmi dotkne, když jeho vlastní matka o něm tvrdí, že je zrůda. Naštěstí má Wendy ještě svého bratra Matta a tetu, kteří se o ni starají. O jedenáct let později se ale přízraky z minulosti opět vyjeví a Wendy se musí rozhodnout zda bude věřit matce a tajemnému spolužákovi Finnovi, že je zrůda nebo zůstane se svou rodinou a bude dl předstírat, že je normální. Její volba jí může změnit život.
V knize Dědička jsou použity lidové pověry a pohádky. Znáte trolly, takové ty velké ošklivé a nemotorné stvoření, která páchnou a mají zelenou pokožku? Tryllové jsou něco podobného, jen více civilizovanější a mají lidský vzhled. Milují přírodu, ale tím jejich laskavá část končí. Jsou posedlí bohatstvím a mocí, v cestě jim nezabrání ani morální zákony, takže je pro ně normální, že vlastní děti vymění za děti z bohatých lidských rodin. Podle Finna je taková i Wendy, ale tomu se dá jen těžko uvěřit, ona přece není zlá.
Série Svět Tryllů je ve světě velmi úspěšná, její autorka Amanda Hockingová sice měla dlouhou a obtížnou cestu k vydání první knihy, ale nakonec se jí to podařilo, takže příběh o odvaze a předsudcích může povzbudit nejednoho mladého čtenáře.
 Přestože je Dědička první díl série, autorka neváhá a již v tomto díle se udá poměrně velká bitva. Je dobré, že Amanda příběh zbytečně nenatahuje a nechává ho přirozeně a dynamicky plynout. Nechybí v něm akce, napětí a ani romantika. Wendy má opravdu velký výběr protějšků, se kterými by se mohla zaplést. Rozhodovat se může mezi minimálně třemi kluky, ale bohužel její volba pravděpodobně bude muset podléhat přísným pravidlům, která ji svazují. Bude Wendy vzdorovat nebo bude následovat své srdce?
Hlavní hrdinka ze začátku působí trochu nepřístupně, ale během příběhu se stává více otevřenější a nepůsobí už tak rozmazleně. Zvláště když se vysvětlí její vybíravost v jídle. Mnohem zajímavější charaktery jsou její dvě matky, obě jsou to velice silné ženy, ale dělají stejné chyby. Snaží se pro své dítě udělat to nejlepší, ale bohužel špatným způsobem. Nic není černobílé, takže se dá těžko rozhodnout, která z nich je zlá a která ta hodná. Velmi pravděpodobně se objeví i v dalších dílech a snad odhalí i svou minulost a všechny svá tajemství.
Velmi těžko se u překládaných knih hodnotí autorův jazyk a jeho schopnosti. Přesto ale pokud shrneme společnou práci Amandy Hockingové a Jany Jašové - překladatelky- můžeme říct, že jejich práce byla úspěšná, žádné rozhovory nepůsobí strojeně a jemně plynou. Postavy se vyjadřují tak, jak by podle svého věku měly a autorka se nezdržuje s příliš dlouhými popisy. Věty jsou spíše kratší, souvětí obvykle o dvou třech větách. V tomto ohledu není co vytknout.
Jako bonus je ke knize připojena i povídka s názvem Vittra útočí. Ve čtyřech kapitolách je popsán děj posledních pár kapitol knihy, ale z druhého pohledu, z pohledu nepřátel. Díky tomu Vittra nepůsobí zas tak děsivě a jejich úmysly nejsou až tak nepochopitelné. A s jejími hlavními představiteli budeme mít jistě tu čest se setkat v dalších dílech.
Celkově Dědička působ velmi příjemným dojmem. Děj je akční, v podstatě nenarazíte na nudnou pasáž. Příběh je originální a nabízí spoustu prostoru pro další díly. Na své si přijdou jak dívky, tak i chlapci.
Druhý díl s názvem Rozpolcení vychází u nakladatelství Fortuna Libri na přelomu ledna a února.
Hodnocení:
+ zajímavá rasa             -neúplné informace
+ plynulý příběh             
+bonusová povídka

Dávám 8 bodů z 10.

středa 2. ledna 2013

Měsíční chvástačka - PROSINEC


1. Koupila jsem si:
Milion Sluncí - Beth Revisová

Knihu jsem ještě nečetla a zatím ani netuším, kdy se k ní dostanu, ale doufám, že to bude brzo :) Ta obálka je prostě nádherná.

2. Dostala jsem na recenzi:
Dědíčka - Amanda Hockingová
Jednou provždy - Kiersten Whiteová

Obě knihy jsou od nakladatelství Fortuna Libri. Dědičku mám přečtenou i zrecenzovanou a velmi se mi líbila. Paranormály teď čtu a abych řekla pravdu, tak hlavní hrdinka Evie mě už od první kapitoly zase pěkně štve.

A... to je všechno. Ano, měla jsem narozeniny a byly Vánoce, ale já jsem žádnou knihu nedostala. Mrzí mě to, ale to nevadí, stejně si knihy vybírám radši sama :)
Tenhle měsíc toho moc nebylo a vlastně i listopad byl poměrně chudý, tak snad leden bude štědřejší :)



úterý 1. ledna 2013

Shrnutí roku 2012


365 dní plný knih. To byl můj rok 2012. Celkově jsem přečetla 133 knížek (43 859 stránek!!) a splnila tak mou Goodreads výzvu. Zároveň i blog oslavil své první narozeniny a oslavil je opravdu dobře. Jaká jiná oslava než rozdávání knih by byla vhodná? :D V tomto roce se stalo mnohé, takže bych to ráda shrnula v tomto článku.

Knihy
Čtenář svůj rok musí vždy pečlivě shrnout a vytvořit takový imaginární žebříček knih, které byly pro něj v tomto roce důležité a významné.


Nejlepší kniha roku 2012:  Rezistence -Veronica Roth
Vybrat tu nejlepší bylo těžké a ani teď nevím jestli jsem vybrala správně. Tolik skvělých knih! Ale je pravda, že Rezistence vyčnívala a to hlavně svým koncem. Kdo nečetl, ať se stydí a okamžitě to běží dohnat! Teď už jen čekat na pokračování...

Největší překvapení roku 2012: Rudá jako rubín - Kerstin Gierová
Kdo by to do té roztomilé růžovoučké knížky řekl... Opravdu, příběh vás strhne a nepustí. Něco tak příjemného roztomilého, ale zároveň chytrého jsem už dlouho nečetla. Tleskám autorce za její umění sát tak lehce.


Nejlepší vymyšlené prostředí roku 2012: Pod nekonečnou oblohou - Veronica Rossi
Svět ovládaný éterem je krásný, ale i nebezpečný. Pokud bych si měla vybrat knihu, ve které bych chtěla žít, tahle by to nebyla, ale PNO mě fascinuje svou surovostí a hlavně éterem. Líbí se mi i ty bubliny, které lidé postavily, aby se uchránili. Virtuální Říše, které jim ukáží zdánlivě reálný obraz jakéhokoli místa na planetě.

Nejlepší série roku 2012: Bohové Olympu - Rick Riordan
Série o Percym Jacksonovi byla skvělá, ale Bohové ji překonaly a překonaly i ostatní série. Čím to je, že mě knihy Ricka Riordana tak okouzlili? Netuším, ale možná na tom bude mít nějaký podíl i charismatický Percy :)).

Nejhezčí pár: Na půl cesty do hrobu - Jeaniene Frost
Cat a Bones se k sobě prostě hodí. Jiskří to mezi nimi od začátku do konce, ale teprve ve druhém díle se konečně rozjednou. Jen tak dál!

Nejzajímavější rasa roku 2012: Dědička - Amanda Hocking
Tryllové jsou něco jako trollové a své děti umisťují do lidských rodin za účelem zisku dědictví této rodiny. Na jednu stranu je systém Tryllů špatný a zvrácený, na stranu druhou velmi promyšlený a inteligentní. Kdyby se jen nechovali tak nadřazeně...

Nejkrásnější obálka: Loď mezi hvězdami - Beth Revisová
Co víc dadat. Tuhle knihu si musíte koupit už jen kvůli té nádherné obálce. A skvělý a překvapivý příběh je jen velmi sympatickým doplňkem. Pokračování s názvem Milion sluncí není se svou krásnou pozadu, je stejně ohromující jako první díl. Teď si jen musíme počkat na třetí díl a doufat, že nakladatelství CooBoo vymyslí něco stejně úchvatného.

Nejlepší zakončení série: Inheritance - Christopher Paolini
Jak uspokojit všechny čtenáře? To by se mohli učit autoři od mladého Chrise. Ze dvou možných zakončení si vybral to třetí a zakončil sérii tak, že nikdo nebude zklamaný. Skvělé.

Nejlepší horor: Bec - Darren Shan
Tím koncem mě autor jednak pořádně naštval, ale zároveň překvapil. Věděla jsem, že Darren umí být krutý, ale až takhle? :O


Nejnudnější kniha roku 2012: Čtyři poslední věci - Paul Hoffman
oproti strhujícímu prvnímu dílu byly Čtyři poslední věci opravdu utrpení. Měla jsem problém knihu dočíst, ale dokázala jsem to. Fuj. Už nikdy více.

Nejdivnější kniha roku 2012: Krvavá romance - Alice Moon
A to je jako co?



Knihy, které se nezařadily, ale je potřeba je zmínit:
Temný ráj - Patrick Ness, Chvíle před koncem - Lauren Oliverová, Vlny zmítané smrtí - Carrie Ryanová, Padesát odstínů šedi - E.L. James, Štvanice - Patricia Briggs, série Hex Hall - Rachel Hawkinsová, Mezi láskou a smrtí - Meg Cabot

Výzvy
V tomto roce jsem se zúčasnila tří výzev a jednu z nich dokonce pořádala. Byly to Knihy od A do Z, Novoroční knihovzetí a Knižní vzpoura.
První výzvu jsem nesplnila tak úplně, stále mi schází šest písmene, ale to nevadí. Pro mě byla výzva úspěšná.
Novoroční knihovzetí jsem plnila nezáměrně. Občas jsem jen zkoukla seznam a škrtla knihy, které jsem si koupila. Některé mě dokonce překvapily, protože jsem zapoměla, že jsem si je do seznamu napsala :D Sedm knih jsem si nepořídila, protože některé ještě nevyšly (Skrze věčnou noc) nebo mě nazaujal první díl (Zásvětí, Zkáza, Betrayals) a nebo jen nebylo dostatečně peněz :)
Knižní vzpoura je můj výmysl a já si troufám tvrdit, že i úspěšný. Jsem ráda, že se výzva tak skvěle povedla a už začínám vymýšlet něco dalšího :)

Tak, tohle by bylo takové menší shrnutí mého roku. Mohla bych toho napsat ještě mnohem více, ale nechám si energii na recenze :D To co chystám na rok 2013 se určitě dozvíte brzo, ale zatím bych vám jen chtěla popřát šťastný a úspěšný nový rok!