pátek 24. srpna 2012

RC recenze: Mezi láskou a smrtí

Autor: Meg Cabotová
Vyjde: 09/2012
Nakladatel: Knižní klub
Žánr:  napínavé fantasy
Anotace:
Sedmnáctiletá Pierce se málem utopila v bazénu na zahradě domu svých rodičů a vyvázla jen zázrakem. Událost byla posledním hřebíčkem do rakve rozkládajícího se manželství jejích rodičů a Pierce se s maminkou přestěhovala do ostrovního městečka jejího mládí, kde žije i babička a strýček s pochybnou pověstí.
Po počátečních obtížích nachází ve škole nové přátele a setkává se i s tajuplným, ponurým, lehce agresivním, ale právě proto nesmírně atraktivním Johnem Haydenem, který se objevuje vždy, když to Pierce čeká nejméně, ovšem zaručeně přesně ve chvíli, kdy potřebuje jeho pomoc. 
Pierce o něm docela jistě ví jen jediné – je temný, půvabný a neodolatelný, ale není to žádný anděl. Kdyby mu propadla, byla by navždy odsouzena k existenci v místech, která ji děsí a kam se v žádném případě nechce vrátit... 
Dá přednost bezpečnému každodennímu životu, nebo omamující lásce v náručí smrti? 
První díl nové strhující „podsvětní“ řady.
                                                
Hádes, řecký bůh podsvětí, unesl krásnou Persefonu a vzal si ji za ženu. Persefonina matka Déméter, bohyně úrody, to netušila a proto hledala dceru hodně dlouho, až jednou se od vodní víly dozvěděla, jaký osud se mladé dívce přihodil. Déméter chtěla svou dceru z podsvětí zachránit, ale ta, protože snědla zrno granátového jablka, musela v Hádově říši zůstat. Proto bohyně úrody šla za Diem, nejvyšším z bohů, a vydírala ho, že jestli jí dceru nevrátí, že na zemi zavládne chudoba a hlad. Zeus jí vyhověl, ale pod podmínkou, že jednu třetinu roku Persefona stráví v podsvětí. Touto pověstí si staří Řekové odůvodňovali střídání ročních období a Meg Cabot ji využila jako inspiraci pro svou knihu.

Stejně jako Rick Riordan autorka použila motivy ze starých řeckých bájí a stvořila originální a vkusný příběh. Celkově z bájí čerpá jen přiměřeně, některé aspekty si Meg samozřejmě vymyslela sama a obohatila děj i o střípky z historie a možná se i něco přiučíte z oboru medicíny.

Mezi láskou a smrtí může po prvních pár stránkách působit velmi zmateně a neuspořádaně, ale to knize dodává na tajemnosti. Čtenář nemá hned od začátku všechny informace a sbírá je postupně, stránku za stránkou. Někdy mi to sice vadilo, protože jsem neustále četla nějaké narážky na minulost Pierce a protože jsem člověk zvědavý, neustále mě rozčilovalo, že nevím vše. Tohle je ale ukázka spisovatelského umění Meg Cabotové, umí čtenáře dohánět k zuřivosti už jen tím, že mu zamlčí něco co touží vědět. A Meg to ví, ví že nás tím donutí číst slovo za slovem jen abychom se konečně dostali k tomu, co bylo zmíněné v minulé kapitole. Ale během toho nám hodí další návnadu a my jsme zase chyceni. To je geniální a i když je to od autorky podlé, já jsem si tohle nahánění informací užívala. Měla jsem pocit, že jsem součást knihy a ne jen náhodný přihlížející.

Pierce Olivierová zemřela. A zase se vrátila. A jako každý, kdo prožije klinickou smrt se změnila a její život už nebyl takový jako dřív. Rodiče se rozvedli, rozhádala se se svou nejlepší kamarádkou a vyhodili ji ze školy. Ale ona za to nemůže. Všechno je to vina Johna Haydena, pokaždé se objeví jen na pár minut, ale vnese do jejího života zmatek a nepořádek. Kdyby aspoň nebyl tak zatraceně sexy...

Na knihách pro dospívající je úžasné to, že si v nich každá dívka může najít svého prince. Nebo ďábla, pokud chcete. A John Hayden je jedním z nich. Je krásný, vysoký, tajemný a nebezpečný. Která dívka by ho  mohla nemilovat?

Ale nic není dokonalé, že? I Mezi láskou a smrtí má chybu a docela závažnou. Má konec a to je na celé knize snad to nejhorší. Čtenář je nadšený, že má konečně všechny informace a že si konečně může lehce vychutnat plynoucí příběh, ale ono ne. Najednou zbývá už jen jediná stránka a další díl je v nedohlednu.
Hodnocení:
+ originální příběh                      - vyvolává závislost a potřebu po dalším dílu  
+ postupné sbírání informací
+ na začátku kapitol verše z Danteho Pekla
Dávám 10 bodů z 10.

6 komentářů:

  1. Tak tomu říkám pozitivní hodnocení, když největším negativem je vyvolání závislosti :) Ty vějičky jsou hrozné a skvělé zároveň. Něco podobmého bylo v Hungergames, kde ta nejnapínavější část kapitoly přišla vždy na jejím konci :D

    OdpovědětVymazat
  2. Ohhh tahle recenze je úžasná. Fakt že jo. A musím naprosto souhlasit s tou částí, že prostě ta tajemnost prostě nutí číst dál a dál.

    OdpovědětVymazat
  3. Též jsem knížku četla a také se mi moc líbila. S tou závislostí naprosto souhlasím. Jsem na tom úplně stejně. Také jsem měla úplně to samé s těmi narážkami na minulost. Jsem zvědavá a vadilo mi, že nemám všechny informace. Ale když jsem se konečně dobrala ke všemu podstatnému, tak jsem byla z knihy naprosto unesená.
    A recenze skvělá a vtipná. Moc se mi líbí na konci ty + a -

    OdpovědětVymazat
  4. Nevěděla jsem jestli si knížku mám přečist, ale teď to vím....prostě musím :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za tvůj komentář :))