pondělí 2. dubna 2012

Recenze: Deník úúúplně obyčejného upíra

Autor: Tim Collins
Vyšlo:  03/12
Nakladatel: Fragment
Žánr: fantasy, pro děti
Anotace:
I nemrtví mají city! Nesnesitelně vtipný deník jednoho (ne)obyčejného upíra.
Jmenuji se Nigel Mullet. V upíra jsem se proměnil, když mi bylo patnáct. V tomhle věku už zůstanu napořád, takže musím trávit věčnost bojem s akné, mutujícím hlasem a svou neobratností při balení holek…
Trápí mě mé zoufalé pokusy o upoutání pozornosti mé životní lásky Chloe. Tak rád bych zabořil špičáky do jejího krku… Jsem mrtvý už víc než osmdesát let a přitom jsem ještě ani jednou neměl holku! A do toho musím neustále řešit mé neskonale trapné upírské rodiče, kteří se pokoušejí pít krev mým kamarádům.
                                                         
Jaké to je být už sto let pořád stejný patnáctiletý kluk? A vědět, že to tak bude pravděpodobně napořád? S těmito problémy se potýká Nigel. Je upírem už strašně dlouho a přestává ho to bavit. Nemá žádné nadpřirozené schopnosti, není ani uhrančivě krásný a stále ještě duševně nedospěl. I po sto letech uvažuje jako by mu bylo patnáct a nevypadá to, že by se to mohlo někdy změnit.
Nigel se rozhodl, že si začne psát deník. Brzy bude slavit své výroční narozeniny a stále neměl holku. Možná je to jeho vzhledem a předstíráním toho, že patří ke skupině gothům, ale vinu na tom má spíše jeho nesmělost. A ta je mu překážkou i u seznamování s novou, zajímavou, dívkou Chloe. Už velmi brzy si je Nigel jist, že ji miluje a snaží se jí být co nejvíce nablízku.
Deník upíra je velmi povedená vtipná knížka hlavně pro malé kluky. Starší ji spíše budou brát s humorem a určitě v ní objeví i jisté skryté narážky. Třeba použití sání krve jako metafory pro sex. Možná je to jen moje bujná fantasie, ale celá scénka, kdy se Nigelův otec snaží vysvětlit jak to s tím sáním krve tedy je. Jak se oba cítí trapně. Jak Nigel potom myslí jen ta to, aby mohl Chloe vysát. Ale to je jen můj názor, nic víc :D
Tim Collins píše zajímavým a poutavým stylem, ale některé drobnosti mi přijdou trochu nedotažené. Třeba to, že za osmdesát let Nigel vůbec nedospěl. A tím myslím duševně. Za tak dlouhou dobu by už nemusel uvažovat jako náctiletý a posunout se trochu dál. Chápu, že má stále tělo mladíka, ale i tak...
Celkově se mi kniha líbila, je příjemná a odpočinková. Na čtenáře působí pozitivním dojmem a bude překvapen, jak rychle knihu přečte. Zápletka není složitá, rozuzlení je krátké a nenáročné. Ideální pro ty, kteří nečtou moc často nebo nemají čtení rádi vůbec. Takže toto je tip pro všechny matky, které mají problém se svými syny :)

Dávám 6 bodů z 10.
Děkuji nakladatelsví Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete objednat na jejich internetových stránkách.

2 komentáře:

  1. Ten obrázok mačiatka ako netopiera, je úúúplne rozkošný. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že? :D Já jsem ho sem nemohla nedát :)

      Vymazat

Děkuju za tvůj komentář :))