úterý 3. ledna 2012

Recenze: Čtyři poslední věci

Autor: Paul Hoffman
Vyšlo: 08/2011
Nakladatel: Knižní klub
Žánr: fantasy
Anotace:
Druhý díl bestsellerové série Levá ruka Boží: Po zradě a nuceném návratu do svatyně vykupitelů se Thomas Cale od lorda vojevůdce dozví, že lidstvo musí být zničeno: je to jediná možnost, jak napravit největší Boží omyl. Cale se se svou rolí levé ruky Boží, anděla smrti, zdánlivě smiřuje. Má na dosah absolutní moc – hrůzyplný náboženský zápal a vojenská síla vykupitelů jsou pro něj zbraní, již ovládá stejně mistrovsky, jako kdysi zacházel s nožem. Apokalypsa je patrně v jeho rukou – Calova duše je však mnohem nepochopitelnější a nevyzpytatelnější, než lze tušit.
O autorovi:
Jako pravděpodobně jediný romanopisec své generace, který se narodil ve světle petrolejové lampy, strávil Paul Hoffman značnou část dětství na letištích po celém světě, kde sledoval, jak jeho otec – průkopník sportovního parašutismu a mistr Evropy – vyskakuje z letadel. Po dlouhé bitvě s anglickou školskou soustavou, během níž se úporně bránil pravidelné školní docházce, byl přijat ke studiu angličtiny na oxfordské New College poté, co ho žádná jiná univerzita nepřipustila k přijímacím pohovorům. Po promoci vystřídal více než dvacet zaměstnání, pracoval například v sázkové kanceláři, jako poslíček jedné obchodní banky v londýnském City či jako učitel. Dělal také vrchního filmového cenzora Britského úřadu pro filmovou klasifikaci.
                                                                                                                        
Po velmi úspěšném prvním díle této série, který skončil poměrně napínavě přichází na řadu díl druhý. Začíná shrnutím Levé ruky Boží, které je celkem potřebné na připomenutí všech větších událostí i když se vejde na prvních deset stran, ale je celkem podrobně a přesně popsané a zpětně jsem si tedy mohla uvědomit, že většina z čtyř set stránkové knihy byla jen omáčka. Omáčka to byla sice chutná, ale se druhým dílem přichází i zklamání. Tedy aspoň pro mě. Možná jsem od doby, co jsem četla Levou ruku boží záhadně ,,prozřela" a nenechala jsem se unést propracovanými bitvami. Do čtení jsem se musela většinou mírně nutit a blížící se konec oslavovala.
Celá kniha nebyla tak špatná, jak se možná z mého úvodního odstavce může zdát, ale byly v ní jak silné tak i slabé momenty. Hlavní předností autora jsou bojové scény a bitvy. Ty byly popsány hodně přesvědčivě a podrobně, takže jsem se na každou bitvu těšila. Také filosofické úvahy jsou autorovou silnou stránkou. Těmi se kniha totiž jen hemží, většinou to není na škodu, ale bylo jich tam trochu víc a já měla chuť je přeskakovat. Bohužel se Hoffman také vyžívá v násilnostech a jiných nechutných věcech. Nejzáživnější byly asi rozhovory i když je jich ve Čtyřech posledních věcech poskrovnu.

 Smrt, soud, nebe a peklo, 
to jsou poslední věci člověka.
Teď přibyla pátá...Tomas Cale.

Celkově se děj příliš neliší od prvního dílu, Cale je zázračné dítě, ale jak jsme se dozvěděli na konci jedničky je to boží dítě. Konkrétně jen jeho hněv. Má za úkol zničit lidstvo a udělat tak místo pro "vylepšenou" verzi člověka. Je otázkou, zda jeho umění zabíjet je jen výtvor Boska, krutého manipulátora, nebo má Bůh v tom také své prsty. Přikláním se spíše k první možnosti, protože takový teror a strádání, které Cale zažíval z něho nemohlo vytvořit nic jiného. Lidská zrůdnost nezná mezí.
Vedlejší postavy dostaly větší volnost. Kleist a Cale se v tomto díle už nesetkají, ale autor na Kleista nezapomněl a vytvořil mu vlastní dějovou linii. V jistém pohledu podobně tragickou jako je Calova. Jen mi přijde, že to do původního příběhu moc nepatří i když to vypadá, že v následujícím díle se můžeme těšit na jejich shledání. Pokud ne, tak doufám že se jen Hoffman nesnažil popsat další stránky.
Mrzí mě, že autor většino z toho, co použil ve svém příběhu převzal a mírně přetvořil. Setkáváme se s jinou verzí Bible, Leonardem da Vinci alias Hookem, nájemnými Lakoniky nápadně připomínající svou správou starověké sparťany a další. Zvolil horší možnost z poměrně dobrého výběru. Proč nevytvořil svět svůj vlastní a jen přetvořil naši historii? Pokud se na to necítil mohl zůstat u našeho světa, moc by se tím nezměnilo a ušetřil by si práci. Bohužel se jen snažil být originální, ale nevyšlo mu to.
Pokud jste četli první díl, možná pro vás Čtyři poslední věci budou zklamáním. Přesto se knize nedá upřít jistá akčnost a barvitě vyprávěné krvavé bitvy. Těším se na třetí a snad poslední díl, abych tuto sérii měla už z krku. Po velmi napínavém konci je poslední díl nezbytnost a snad Hoffman překvapí a napíše něco zajímavějšího.
Dávám 4 bodů z 10.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za tvůj komentář :))