čtvrtek 29. prosince 2011

Recenze: Vražedná pomsta (Hunger games #2)

Autor: Suzanne Collinsová
Vyšlo:  7.10.2010
Nakladatel: Fragment
Žánr:  dystopie
Anotace:
Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje! Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných. Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?
                                                                                                                        
Vražedná pomsta je navazující díl na Arénu smrti. Pokud jste tento díl nečetli, nedoporučuji Vám číst tuto recenzi. Může obsahovat informace, které by vám prozradily zápletky v předchozích dílech.

O autorce:
Suzanne Collinsová se tvorbě pro děti věnuje už od roku 1991, kdy začala psát scénáře k televizním pořadům pro děti, například Clarissa Explains it All nebo Clifford´s Puppy Days. Několik pořadů, na nichž se autorsky podílela, bylo nominováno na prestižní televizní cenu Emmy.
Při práci na dětském pořadu Generation O! se setkala se spisovatelem Jamesem Proimosem, který ji přemluvil, aby zkusila napsat také nějakou dětskou knihu.
Když jednoho dne listovala Alenkou v Říši divů, napadlo ji, že venkovské prostředí příběhu se musí dětem, které podobně jako ona vyrostly ve velkoměstě, zdát neuvěřitelně vzdálené. Ve městě, jako je New York, se přece spíš než do králičí nory můžete propadnout do kanalizace. A když se vám to stane, jen těžko se ocitnete uprostřed čajového dýchánku. Co byste tam místo něj tak mohli najít? Právě o tom pojednává její prvotina, The Underland Chronicles (Podzemní kronika).
Přednedávnem dokončila a vydala třetí díl série Hunger Games a nyní pracuje na scénáři k filmovému zpracování prvního dílu.
                                                                                                                         

První díl této série byl strhující a napínavý příběh, který si téměř okamžitě vybudoval silnou základnu fanoušků. I když se zdá, že naspat pokračování, které by bylo ještě lepší je nemožné, Suzanne Colinsová to dokázala. Nechte se unášet strhujícím příběhem při kterém vám budou téct slzy.
Na konci prvního dílu Katniss a Peeta vyhráli Hladové hry a odstartovali tím velké množství následků. Kraje se bouří, vznikají nepokoje. Přestože to Katniss neměla v úmyslu, svými jedovatými bobulemi způsobila mnoho rozruchu. Prezident Snow ji proto navštěvuje před začátkem Turné vítězů, aby ji nahnal strach a donutil ji ke spolupráci a uklidnila neklidné kraje. Bohužel i přes její snahu se jí to nedaří...
Vztah mezi ní Peetou je velmi napnutý a nepomáhá ani skutečnost, že je mezi nimi i někdo třetí. Hurikán se také hlásí o slovo a Katniss je stále zmatenější a netuší, koho by si měla vybrat. Na Turné vítězů znovu musí hrát onen zamilovaný pár jako při Hladových hrách, ale zdá se že to nestačilo. I když to vypadá, že si ze dvou chlapců už vybrala, je nucena se s ním rozloučit. Kapitol s ní má totiž jiné plány a zdá se, že jsou ještě krutější, než očekávala.

  Musím zpátky do arény.

Ve druhém díle dostává větší šanci se prosadit Haymitch. Dozvídáme se více o jeho minulosti a nechává nás taky prohlédnou jeho ochranou slupku, protože i pod ní se skrývá chytrý člověk od kterého nikdy nevíte co máte čekat. I když mi ze začátku připadal nesympatický, svůj názor jsem musela změnit. Mám ho čím dál radši. Katniss se setkává také s osobou, kterou jsem si okamžitě oblíbila. Ze všech mužských hrdinů v této sérii ho mám nejraději. Je to Finnick Odair, okouzlující od prvního okamžiku.I když se nestekla při zrovna šťastné situaci...
Vražedná pomsta je stejně plynulá a rychlá, jako první díl. Na přítomný čas vypravování jsem byla zvyklá už od prvního dílu, takže mi to nevadilo. Možná s tím někteří měli problémy, ale na kvalitě knihy to neubírá. Přestože je příběh celé knihy tragický, v některých momentech jsem se smát musela. Bohužel mi ukáplo i pár slz, ale je vidět, že ten příběh se vás opravdu dotýká.

Ještě nikdy jsem nic takového neviděla, ale vím přesně, na co se dívám. Tohle prezident Snow označuje jako nepokoj.

Mnozí odsuzují Kapitol a jeho Hladové hry, ale já je v podstatě chápu. Po tom, jak lidstvo zničilo skoro celou planetu, bylo určitě nezbytné zajistit, aby se  tak nestalo znovu. Jak jinak donutit lid k poslušnosti než výhrůžkou smrti jejích dětí? Určitě je to neomlouvá, ale Hladové hry jsou jedním z možných východisek. Podívejte se do učebnice historie a neuvidíte nic jiného než stránky plné krvavých bitev a ničení Země. Možná na to šli tvůrci her trochu krutě, ale bylo to účinné téměř sedmdesát pět let. A to je docela dlouhá doba. Bohužel pohár trpělivosti jednou přetéct musel a nikdo nemůže říct, že to nečekal. Lidé chtějí žít svobodně, bez toho, aby se museli bát o svoje děti a sebe. A pomyslným spouštěčem je právě Katniss.
Čtení této knihy je jako odtrhávání čerstvého strupu. Pokud jste jako já, tak máte chuť každý strup odlupovat, jenže on není ještě zahojený a znovu vám teče krev. Strup se udělá znovu a vy znovu neodoláte a odtrháváte ho a čím víc to děláte, tím víc to i bolí. Tak je to i s Hunger games, čím víc ji čtete, tím víc vás to bolí. A s každým dalším dílem je to horší a horší. Jenže ono nejde přestat v půlce příběhu a už se k němu nevrátit. Příběh Katniss a ostatních hrdinů je až příliš lákavý, než abyste ho nechali ležet bez přečtení na poličce.
Po dočtení knihy pro vás ale tento příběh neskončí, protože i pak ho budete v hlavě probírat a vracet se k momentům, které na vás zapůsobily. Hlavně konec je nečekaný a překvapující. Celou dobu si myslíme, že víme jak to skončí, jenže ouha. Autorka nás překvapí a naprosto zmateným koncem nás navnadí na další díl.

Dávám 10 bodů z 10.
Děkuji nakladatelsví Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete objednat na jejich internetových stránkách.

úterý 27. prosince 2011

Recenze: Když se pes směje

Tohle nebude jen tak obyčejná recenze, jednak máme svátky, ale také je tato recenze soutěžní. Budu se více zaměřovat na svoje názory a pocity a bude také kratší než obvykle. Snad vám to nebude vadit a recenzi si i tak přečtete.
Knihu jsem se snažila přečíst v limitu a to od 24.12. do 26.12., ale bylo to namáhavé a já posledních pár stránek dočítala dneska ráno.
Tuto akci vymyslela Syki z Knižního doupěte.

                                                                                                                        

Autor: Juraj Šebesta
Vyšlo:  21.9.2011
Nakladatel: CooBoo
Žánr:  román
Anotace:
Tomáš je kluk z bratislavského sídliště, zrovna mu bylo patnáct, kapesné je směšně malé, holkám ve třídě vyrostla prsa, otec a matka prudí. Prostě těžký život.
Za slupkou drsňáka, který pro sprosté slovo nebo nějakou jízlivost nejde daleko, je ale pořád jen poctivým a hodným klukem, který si chce užívat života, randit, jezdit na kole, chatovat s kámošema a mít kolem sebe lidi, které má rád. Někdy se i tohle zdá jako příliš velká očekávání…

 O autorovi:
Juraj Šebesta (1964) pracuje a žije v Bratislavě. Publikuje povídky a články v různých časopisech a sbornících. Získal cenu poroty soutěže Povídka 1996 za prózu Čakanie na zázrak. Slovenský rozhlas uvedl jeho hru Kuleha. Knižně debutoval roku 2005 sbírkou povídek Triezvenie.
     Překládá také divadelní hry z angličtiny. Sestavil výběr z tvorby amerických dramatiků Sama Sheparda a Davida Mameta, stejně jako edici Contemporary Slovak drama 1-5, které vydal Divadelní ústav v Bratislavě.  
                                                                                                                      

Kniha je rozdělena na čtyři části a v každé z nich má svoji roli jedna z důležitých žen v Tomášově životě. O tři z nich v právě v jejich kapitole přišel. Tomáš má velmi početnou rodinu a proto jsem se někdy v jeho vyprávění ztrácela. Skáče z přítomnosti do minulosti a můj mozek nestíhal. Některé pasáže byly až příliš rychlé a zmatené. Časově odlišné scény jsou odděleny buď volnými řádky nebo pomlčkami,ale ještě by nebylo od věci napsat poznámku v jaké době se nacházíme. Protože jednou se s Paulou (jedna z kapitolových žen) rozejde a za chvíli se s ní muchluje, ale přitom není ani zmínka jestli je to vzpomínka nebo současnost.
Hlavním tmelem Tomášovi rodiny je fenka Žofka, jedna z jeho osudových žen. Když jsem četla, jak na ni jeho otec šišlá nemohla jsem se ubránit úsměvu, protože tak je to i u nás. Ale my na ni šišláme skoro všichni, protože je to naše zlatíčko i když pořádně rozmazlené.Poslední kapitola, která je právě věnovaná Žofce se narodí štěňátka, prozradit to můžu, není to zas tak zásadní informace. Každý moment, ve kterém se o nich vyprávělo jsem doslova hltala, protože i z toho papíru bylo vidět, jak jsou ty štěňata roztomilá.Taky bych taková chtěla, ale asi by s nimi bylo hodně starostí a problémů.

 Směje se na otce, který dřepí s naznačuje pusinky. Žofa natahuje čumák k jeho nosu, aspoň mu olíže ucho.
Může se na něj člověk zlobit?
Když se pes směje je od slovenského autora a myslím, že ani nebylo nutné knihu překládat. Mě osobně se slovenština moc líbí, připadá mi taková měkčí než čeština :) Ale docela mě zarazila slovenštinářka, když nad tím uvažuji tak mi to teď přijde normální, ale když jsem knihu četla, tak jsem se trochu zarazila. Naše češtinářka mi vyhovuje víc.
Juraj Šebesta má velice zajímavý styl humoru, který mi překvapivě sedl. Ve scéně s Tomášovými 'nemocnými' střevy, když je s Helenkou v kině, jsem se smála tak, že se mě i bratr přišel zeptat čemu se to směju. Tak jsem mu to přečetla a smál se taky. Knihu proto stojí za to číst už jen kvůli tomuto momentu. Nejlépe se mi četly rozhovory. Byly plynulé a srozumitelnější než Tomášovy inteligentní úvahy. Ale i přes svou paměť je Tomáš úplně obyčejný puberťák, který ždímá z rodičů peníze, randí s děvčaty a podniká různé akce s kámoši.
Epilog ve mě asi zanechal nejhlubší pocity. Zabývá se hlavně Dědečkem (Tomášovým pradědečkem) a je protkaný smutkem. Stáří samo o sobě je smutné a takhle napsané v knize je ještě smutnější. Nedovedu si představit, kdyby mi někdo z mých blízkých umřel. Ještě jsem to nezažila, ale i když doufám, že se to nestane, vím jak koloběh života funguje. Je to smutné, ale třeba nás po smrti něco čeká. Pro některé nebe, pro druhé peklo.
Dávám 6 bodů z 10.

pondělí 26. prosince 2011

Vánoční foto výzva (2)

Druhá várka fotek do Vánoční foto-knižní výzvy od Nikky Finn probíhající od 26.11. do 6.1.Mám jich víc, ale nějak se mi nechtějí nahrát.

6. Cukroví
To snad ani nepotřebuje komentář :))
13. Baňka

16. Vánoční pohádka
S čerty nejsou žerty. Nikdy mě nenapadlo, že vyfotit film v televozi bude tak těžké :))
17. Nejoblíbenější dárky
Tak to jsou samozžejmě knížky a sběratelská vílka. Letos jen ta bílá (Jinovatka), tu orandžovou (Podzimku) jsem dostala minulý rok, ale dala jsem jí tam jen, aby té první nebylo smutno. A ještě práškovou čokoládu, je vynikající :D
20. Něco krásného
Co jiného, než můj čerstvě umytý pes :D No není nádherná?
23. Něco kouzelného
Říká se, že kolik bobulek na jmelí, tolik penízků v příštím roce. Tak doufám, že se to vyplní.

neděle 25. prosince 2011

Posuď knihu podle obalu (10)

Toto je nedělní meme os Syki. Jde o to vybrat si jeden obal knihy, publikovat k němu stručnou anotaci knihy a posoudit ho.Pravidla najdete zde.

Název: Paranormálové - Zlodějka duší
Autor: Kristen Whiteová
Nakladatelství :  Fortuna libri
Rok vydání:  11/2011
Anotace:
Hrdinka románu Evie má velice zvláštní povolání: pracuje v Mezinárodní agentuře pro zadržování paranormálů. Běžně se vídá s upíry a vlkodlaky, její nejlepší přítelkyně patří mezi mořské panny a nová láska je vodouch – paranormál, který na sebe dokáže brát nejrůznější podoby. Nic na paranormálních tvorech ji nemůže překvapit a zaskočit. Paranormálové jí vlastně připadají normální a agentura jí nahrazuje rodinu, o kterou přišla. Trochu jí vadí, že je ochuzena o běžné radosti svých vrstevníků, ale vede vcelku spokojený život. To se však má brzy změnit. Paranormálové začínají z neznámých důvodů umírat a kolem Evie se začínají dít podivné věci. Potom se na scéně objeví Zlodějka duší a Evie jde o život… Napínavý příběh, v němž se prolíná svět lidí a nadpřirozených sil, je plný dramatických scén, ale nepostrádá ani humor. Je určen pro čtenáře od 13 let.
Názor na obálku:
Paranormály jsem dostala pod stromeček a na živo vypadá opravdu dobře :)). Opravdu se na ni těším. Motiv je stejný jako originál, který je velmi pěkný. Jen ta dívčina má snad na každé knize stejný ,,vypatlaný" výraz. Omlouvám se, že to říkám takhle, ale je mi prostě v obličeji nesympatická :D. Jinak boční strana je zajímavá a v knihovně vypadá opravdu dobře. Jakmile ji přečtu, můžete se těšit na recenzi.

sobota 24. prosince 2011

Narozeninová soutěž


Doufám, že soutěží ještě nemáte dost, protože jsem se konečně i já odhodlala jednu takovou spustit.   Tato soutěž je narozeninová, ale místo blogu mám narozeniny já. A je to také poděkování Vám, protože už nějakou dobu blog pravidelně sleduje 25 čtenářů a čerstvě jsme překročili hranici 2000 zobrazení. Tímto Vám moc a moc děkuji. A také bych se chtěla omluvit za případné chyby a nesrovnalosti, teprve začínám, tak se mnou mějte prosím trpělivost.
Knihy do soutěže věnovalo nakladatelství Fragment a tímto bych mu chtěla moc poděkovat.
Soutěžit se bude o první a druhý díl série Krásní mrtví (Jonas a Arizona).

Pravidla:
  • Soutěž probíhá od 24.12.2011 do 24.1.2012 18:00.
  • Soutěž je otevřená jak pro soutěžící z Česka, tak i Slovenska
  • Pro vstup do soutěže je nutné vyplnit soutěžní formulář a být GFC následovatel mého blogu.
  • Každý se může zúčasnit jen jednou.
  • Výherce bude vylosován pomocí random.org

O co soutěžíte?
  • Soutěžit se bude o první a druhý díl série Krásní mrtví (Jonas a Arizona).

Všem přeji hodně štěstí jak do soutěže, tak i do nového roku 2012. A teď už k samotnému formuláři

P.S.: Přeji všem mým pravidelným čtenářům kouzelné Vánoce a doufám, že pod stromečkem dostanou všechny knížky, které si přejí.

pátek 23. prosince 2011

Kouzlo pohádek (3)

S vánočním obdobím je spojeno také spostu pohádek. V projektu Mrazivé období od Abyss a Syki je jeden podprojekt zaměřený právě na pohádky. Trvá od prosince do února. Pravidla najdete zde nebo tady.


Pyšná princezna

Tentokrát to bude velmi krátký článek, protože tuto pohádku neznám. Vím, že existuje, že ji dávají v televizi a je spousta knižních vyprávěních, ale pro mě je dějově neznámá.
Možná se na ni někdy v budoucnu podívám, ale v nejbližší době to nehrozí. Hodně lidí má tuto pohádku rádo, ale já na pohádky moc nejsem. Už podle názvu je mi nesympatická (pyšnost přeci není kladná vlastnost), ale je mi jasné, že na konci pohádky se změní a vše skončí dobře. Tak jak to v pohádkách má být. Aspoň že to dobro vítězí aspoň v těch pohádkách :))

čtvrtek 22. prosince 2011

Bylo nebylo #10

Čtvrteční meme pořádané Kath. Cílem je uveřejnit první větu z knihy, kterou čtete.
Více informací naleznete tady.

Název: To je ona - Proslulá

Autor: Cecily von Ziegesar

Datum vydání: 08/2009

Počet stran: 288

 Na azurové obloze ani mráček a Tinsley Carmichaelová se ohlížela za lesknoucí se hladinou řeky Hudson.