pondělí 31. října 2011

Omlouvám se

Dnes nic nepřibude a je mi to líto. Bohužel jsem dnes neměla tolik času, kolik bych si přála. Někdy si myslím, že se ti učitelé zbláznili. Zítra by to mělo být lepší, tak doufám, že Vám to moc nevadí. Pokud stihnu dočíst Čísla, tak se můžete těšit na recenzi. A já teď valím na trenál, tak se tu mějte fanfárově :D

neděle 30. října 2011

Lexie's giveaway!


Lexie pořádá svou první giveaway! Je jak pro Čechy tak i pro Slováky a cena? Kniha dle vlastního výběru do 10€ na gorila.sk. Tak hodně štěstí! 


Soutěž trvá od 29.10. do 29.11. 2011

Posuď knihu podle obalu (2)

Toto je nedělní meme os Syki. Jde o to vybrat si jeden obal knihy, publikovat k němu stručnou anotaci knihy a posoudit ho.Pravidla najdete zde.

Název: Padlí andělé 1: Padlí andělé a Leviatan
Autor: ThomasE. Sniegoski
Nakladatelství :  CooBoo
Rok vydání: 2011
Anotace:
Aaron Corbet je celkem normální kluk, trochu samotář, sirotek s problematickou minulostí, který ale doufá, že snad konečně našel náhradní rodinu, přátele i smysl života. To všechno se ale změní na jeho osmnácté narozeniny; začne najednou rozumět portugalštině, latině, a dokonce i svému psovi, a jeho závěr je celkem logický – totálně se zbláznil!
Pak se ale objeví dva velice podivní muži, kteří se ho snaží varovat před nebezpečím, jež mu hrozí, a navíc mu prozradí, že je Nephilim – syn smrtelnice a anděla, padlého anděla. Aaron se to pokouší odmítnout a popírá své nadpřirozené schopnosti. Ale musí se se svým dědictvím vyrovnat - a to rychle. Temné síly nabývají na moci a jsou odhodlány jej zničit… A tak začíná příběh plný zvratů, utrpení, andělů a odvěkého boje dobra a zla.

Názor na obálku: 
Tak jako se před pár lety roztrhl pytel s upíry, tak se letos všude vyskytují andělé. U téhle knihy to není jinak. Neříkám, že se mi to nelíbí. Kdo by nechtěl číst o andělských bytostech, neskutečně krásných a nepřemožitelných. Jenže, čeho je moc, toho je moc. Za chvíli se to přejí. No, ale k obálce, je čistá, nepřeplácaná, jen nápisy jsou výraznou červenou barvou. A ten chlap... no, kdo by ho nechtěl mít doma, že? :D

sobota 29. října 2011

Mon univers parallèle také na Facebooku!


S radostí Vám oznamuji, že jsem taky na Facebooku. Budu ráda, když ji lajknete. Zatím se to teprve rozjíždí, ale čím víc bude fanoušků, tím častěji budu přidávat info i tam. Takové menší přímá úměra. Tak a odkaz máte tady: Mon univers parallèle. Předem Vám všem děkuji.

Recenze: Levá ruka boží

Autor: Paul Hoffman
Vyšlo: prosinec 2009
Nakladatel: Knižní klub
Žánr: fantasy
Anotace:
Cale je jedním z tisíců chlapců, kterých se zmocnili fanatičtí a krutí vykupitelé a v naprosté izolaci je připravují na válku proti rouhačským antagonistům. S neobyčejně zmužilým, ale zároveň velmi uzavřeným čtrnáctiletým hochem má podle všeho zvláštní plány jeden z nejvlivnějších vykupitelů – lord vojevůdce Bosco. Jednoho večera Cale náhodou spatří lorda dohlížitele Picarba, jak pitvá ještě živou dívku, a šokován jeho bestiálním počínáním jej zabije a zachrání jinou dívku jménem Riba. Podaří se mu zosnovat útěk ze svatyně, a tak s dalšími dvěma chlapci prchá do neznámého světa za nikdy nepoznanou svobodou... Dobrodružný příběh o životě a hledání víry ve světě, jejž postihla blíže nespecifikovaná katastrofa, je první částí trilogie, která má všechny předpoklady stát se celosvětovým bestsellerem.

O autorovi:
Jako pravděpodobně jediný romanopisec své generace, který se narodil ve světle petrolejové lampy, strávil Paul Hoffman značnou část dětství na letištích po celém světě, kde sledoval, jak jeho otec – průkopník sportovního parašutismu a mistr Evropy – vyskakuje z letadel. Po dlouhé bitvě s anglickou školskou soustavou, během níž se úporně bránil pravidelné školní docházce, byl přijat ke studiu angličtiny na oxfordské New College poté, co ho žádná jiná univerzita nepřipustila k přijímacím pohovorům. Po promoci vystřídal více než dvacet zaměstnání, pracoval například v sázkové kanceláři, jako poslíček jedné obchodní banky v londýnském City či jako učitel. Dělal také vrchního filmového cenzora Britského úřadu pro filmovou klasifikaci.


Můj názor:

Kniha je psán zcela bezprostředním stylem s výroky, které mi mnohdy nadzvedly obočí. Kniha nabízí klasický motiv vyjímečného chlapce, okolo kterého se točí celý děj. Otevírá nový pohled na násilí, bezohlednost a lidskou krutost. Během scén, kdy se dozvídáme o běhu života akolytů, nás kniha nutí se zamyslet nad tím co máme a zda si toho náležitě ceníme. Jen se podívejte okolo sebe, zrovna teď a řekněte si s čistým svědomím, že si tohle všechno zasloužíte. Jestli ano, tak Vám tleskám, protože já to říct nemůžu. Neudělala jsem ani jsem nevytrpěla ani zlomek z toho jakou hodnotu mají tyto věci, které vlastně nejsou ani moje, protože jsem je nekoupila já, ale moji rodiče.


,,...má-li se láska posuzovat podle většiny svých vnějších projevů, podobá se spíš nenávisti než přátelství."

Díky této knize náboženství získalo další formu, i když vykupitelé z něho udělali spíše sektu. Sektu, do které by nikdo z nás určitě nechtěl patřit. Už jen kvůli tomu, že rozdíl mezi tím co považují chlapci ze Svatyně -krysy- za pochoutku a co my -čokoláda- je nezanedbatelný. A já si tedy určitě dám pár kostiček čokolády :)). Nevím, v jaké době se kniha odehrává, protože mi moc nejdou dohromady meče a cigarety, ale odpovídalo by to našemu středověku, kdy církev měla hlavní slovo. Nadřazená vrstva tvářící se pro vnější svět jako světci, ale v soukromí jsou zkaženější, než kterýkoli poddaný.

,,Existuje jen málo spolehlivějších způsobů, jak lidi naladit, než vyprávět jim o nějakém strašlivém neštěstí, které tě v nedávné době postihlo."

Příběh se mi líbil, nabídl zas něco jiného a z nového pohledu. Celou dobu soucítíte s hlavním hrdinou, žasnete nad jeho krvežíznivostí a usmíváte se nad jeho nevědomostí. Cale postupně získává větší a větší sebevědomí a současně se stáváme svědky formování vyjímečné osobnosti a milostného románku.

Zakončení knihy je strhující, překvapivý konec, který nás navnadí na další knihu.
Dávám 7 bodů z 10.

Po dočtení knihy

Jsou určité knihy, kdy moment jejich dočtení se pro nás stává tím nejhorším, co se nám v týdnu či dni stalo, ale jsou i takové,  u kterých jsme rádi za jejich konec. Vždy záleží na autorovi, jaký konec zvolí.

Otevřený konec nás může navnadit na pokračování nebo také záchvaty nervozity při čekání na dokončení. Překvapivý konec je dobrá volba, protože překvapení má rád každý, záleží na tom, zda je to  překvapení pozitivní nebo negativní. Nejhorší kombinace je asi překvapivý a otevřený konec dobré knihy. Co si autor myslí? Že nás může takhle napínat? Ne, samozřejmě patří mezi moje nejoblíbenější, protože je na nich vidět, že to autor se čtenáři umí a hraje si s nimi. Jaké dále máme konce? Klasický je happy end, ničím nás nepřekvapí, ale my můžeme jít klidně spát a nemusíme domýšlet konec, jaký by nám vyhovoval. Šťasné konce má každý rád. Nudný a táhlý konec je to nejhorší co může autor udělat. Od poslední třetiny už víme nebo tušíme jak kniha skončí, ale doufáme že nás kniha překvapí a ono nic. Je to tak jak jsme si mysleli. Tragický konec je častější u hororů, ale tam ho i očekáváme a mnohdy k němu dostaneme i kousíček naděje.

Během čtení si utváříme vlastní názor na knihu, ale celkové hodnocení závisí především na konci. Zakončení knihy je vrchol celého díla podle kterého se pozná dobrý autor.

pátek 28. října 2011

Recenze

Ráda bych vám ve stručnosti vysvětlila můj systém recenzí.
Nesnažím se hledat úmyslně hlubší smysl, jen píšu pocity a myšlenky, které si během čtení zaznamenávám. Tohle mi pomáhá nejvíc, během čtení poznámek při tvoření recenze si mohu znovu promyslet děj knihy s odstupem. Je lepší recenzi psát bezprostředně potom co knihu dočtete nebo s odstupem času? Při první možnosti se můžeme upnout jen na hlavní vlákno a neklademe důraz na některé důležité detaily ale také jsou pocity v syrovém stavu a to může dopomoci článku být zajímavější. Druhá možnost nese riziko zapomenutí některých důležitých údajů, ale kniha má také více času na nás zapůsobit. Proto volím kompromis: do 24 hodin po dočtení sepsat recenzi a během něho si psát poznámky. A jaký je Váš systém? :))