pondělí 5. prosince 2011

Recenze: Provinilé slasti

Autor: Laurell K. Hamiltonová
Vyšlo:  2006
Nakladatel: Triton
Žánr: fantasy
Anotace:
 Vampyrismus je v USA legální. Za úplatu vám oživovatelé povolají z hrobu zombii dle vašeho výběru. Po některých hřbitovech se potulují ghúlové.

Nemrtví by možná měli mít hlasovací právo, ale kdo zastaví ty, kteří začnou zabíjet lidi? Vedlejší zaměstnání oživovatelky Anity Blakeové je právě lov a exekuce odsouzených upírů. Co ale Anita udělá, když je žádána o pomoc při vyšetřování případu několika zavražděných upírů?
Upíři jsou přece taky lidi. Nebo ne?

Vítejte v St. Louis, ve městě lovců, oživovatelů, lykantropů, vúdú šamanů a lidí, kteří uvízli v síti upířích intrik. Co se skrývá za zavřenými dveřmi Církve věčného života, v podzemí Cirkusu prokletých nebo upířího nočního klubu Provinilé slasti?
A když to někdo zjistí, o kolik bude jeho životnost delší než životnost mýdlové kachničky v proudu Missouri?
 
O autorce:
Americká autorka dark fantasy, narozena jako Laurell Kaye Kleinová 19. 2. 1963 ve vesničce Heber Springs poblíž Shirley v americkém státě Arkansas, po smrti matky během automobilové nehody v roce 1969 byla vychovávána babičkou v městečku Sims ve státě Indiana, kde také později vystudovala anglický jazyk a biologii. Spolu se svou rodinou bydlí v Arnoldu blízko St. Louis ve státě Missouri. Vedle lidových příběhů mělo na její rozhodnutí stát se spisovatelkou velký vliv setkání s tvorbou Roberta E. Howarda.
Právě otevřené využití motivu erotiky a násilí spojené s oblíbenou směsí fantastických a hororových témat činí z tvorby Laurell K. Hamiltonové vítané osvěžení nikterak bohaté nabídky tohoto žánru na českém trhu.
                                                                                                                       

Všude jsem četla o Anitě, ak je to skvělá série, jak na ni nikdy nedá dopustit a že nic jiného snad ani nečte. Proto jsem byla zklamaná. Možná je to tím, že jsem přečetla jen zatím první díl, ale některé pasáže mě nebavily a měla jsem chuť je přeskakovat. Nechci tím říct, že je to kniha špatná, ne, celkem se mi líbila, jen jsem toho čekala víc.
Zapomeňte na svět, jak ho znáte, upíry jen v knížkách, zombie jen v hororech. Představte si svět, kde se můžete stát upírem a když budete hodní, nikdo vás nebude lovit. Pokud hodní nebudete, máte smůlu a pošlou na vás Anitu.
Nedávno jsem si tuto knihu koupila na aurku, ale dostala jsem se k ní až teď. Obálka je zajímavá, v podstatě odpovídá ději knížku, protože v ní teče opravdu hodně krve. Líbí se mi, že je bílá, protože mám v knihovně spoustu barevných knížek, ale nějaké jemnější tóny mi tam chybí.

 ,,Já s upíry nechodím. Já je zabíjím."

Kniha je fantasy s kapkou detektivky a nudit vás určitě nebude. Je prošpikovaná akcí od začátku do konce ani si neuvědomíte, že se celý děj odehrává v průběhu několika dní. Provinilé slasti jsou zahajujícím dílem série Anita Blakeová, proto je tam hodně vysvětlování, pohledů do minulosti a další informace.
Zamilovala jsem si Jean-Clauda už od začátku. Má všechno co by měl mít každej správnej chlap, aby jste o něm mohli snít. Je krásnej, chytrej, tajemnej a má moc. Těšila jsem se na každou scénu s ním, ale tuším, že v dalších dílech jich bude více. Ale ani Edward nebyl k zahození, jen na začátku mě trochu děsil, ale ke konci bylo poznat, že i on má city, ale snaží se je, stejně jako Anita, skrývat.

 ,,Tělo je příliš staré. Nezbylo z něj dost."

Nápad je to originální, protože ve většině upířích knížkách jde hlavně o to, skrývat se před lidmi. Tady je to jinak a to se mi líbí. Nevím, jestli jsem to někde nepřeskočila, ale není tam vysvětleno, jak to mají upíři s krví. Jestli ji pít musí, nebo jim stačí  jednou za čas pár kapek. Každá upířina to má jinak a mě by zajímalo, tak se s tím poprala Laurell.
Anita je při lovu poháněna strachem, což je velmi dobrý zdroj adrenalinu. Skoro každou chvíli se jí snaží někdo zabít, ale zatím se jí daří si udrže svůj život. Snaží se vyřešit vraždu pár upírů, jenže ona je většinou jejich ,,vrahem", tak je to trochu paradox. V upíří komunitě se jí říká Popravčí a tuto přezdívku si zasloužila právem, jek budete moci posoudit během tech krvavých scén.
Jak jsem zmínila na začátku, byla jsem trochu zklamaná, ale celkově se mi kniha líbila. Na zbylé díly se těším a také mě potěšilo, že Epocha navázala na Triton a začala nově Anitu vydávat. Dostane jak nový kabát, tak i pokračování.

Dávám 7 bodů z 10.

6 komentářů:

  1. Na Anitu se chystám už dlouho. Už snad 3 měsíce ji mám ve čtečce a nemůžu se dokopat k tomu ji přečíst. Ale asi to zkusím, páč jsem docela sadista a vypadá to, že se mi knížka bude líbit. :D :)

    OdpovědětVymazat
  2. Určitě zkus, nebudeš zklamaná :D Já se furt ale nemůžu dokopat k dalším dílům :))

    OdpovědětVymazat
  3. Já si na doporučení mé kamarádky koupila hned dva díly, ale musím přiznat, že mě moc nezaujali. Ale řekla jsem si, že to s touto sérií ještě zkusím a tak jsem si koupila třetí. Musím říct, že jsem dobře udělala. Série Anity Blakové se stala jednou z mojích nejoblíbenějších.

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem si Anitu zamilovala už od prvního dílu. Ani nevím, jak jsem na ní přišla, protože to bylo ještě než jsem objevila celou knižní komunitu, ale najednou jsem jí měla doma a nemohla se odtrhnout. Miluju ten černý humor a to, že se autorka nebojí v hojném počtu používat násilí, krev a sex. Navíc je tam nějaká ta detektivní zápletka, aby se tomu všemu dodal smysl, takže podle mě naprostá spokojenost.
    Jinak upíři tady krev potřebují, pokud si chtějí uchovat svou moc a "vitalitu". Přežijí i bez ní, ale postupně budou jakoby vysychat, až nebudou schopní se sami nakrmit. Jean-Claud třeba pije každý den, ale myslím, že některým nižším by to mohlo stačit méně častěji.

    OdpovědětVymazat
  5. Prečítala som viac knižiek s Anitou, a keď sa tak neskôr vraciam späť hodnotím tie prvé asi najlepšie... Neviem či si sa neskôr dostala aj ďalej, a ako si hodnotila autorkine prekrútenie všetkého, čo bolo Anitovské... Snáď len ta pištole ostala...
    Celá tá séria sa nejako zvrhla, ale tie prvé by som hodnotila podobne... 7 je taká zaslúžená..

    OdpovědětVymazat
  6. Ja tiež knihu nepovažujem za vrchol (niečoho), ale čítať sa rozhodne dala. Vtedy som však ešte netušila, aký boom je okolo tejto knihy. A ani po tom zistení som nezmenila názor... :D Inak, pekná recenzia a nie pre to, že s názorom súhlasím B-)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za tvůj komentář :))