středa 30. listopadu 2011

Recenze: Hlas nože (Chaos #1)

 Autor: Patrick Ness
Vyšlo:  15.6.2010
Nakladatel: Jota
Žánr: dystopické fantasy
Anotace:
Planetu Nový svět kolonizuje malá skupina osadníků z nepřátelského Starého světa. Po mnoha letech dochází k nečekanému zvratu. Domorodí obyvatelé se vzbouří, zaútočí na osadníky a usmrtí všechny ženy. Muže a zvířata náhle napadne podivný vir, který umožňuje slyšet myšlenky ostatních.
Uniknout se podaří jen nevzdělanému mladíkovi Toddovi, který si stihl vzít na cestu pouze ruksak, lovecký nůž, deník, ale hlavně to vůbec nejdůležitější – svého věrného psího přítele. Ostatní obyvatelé v čele s šíleným knězem ho však pronásledují a kvůli nebezpečnému viru nebezpečí stále narůstá.


O autorovi:
Patrick Ness je americký spisovatel, novinář a lektor, žije v Londýně. Narodil se na armádní základně Fort Belvoir poblíž Alexandrie ve Virginii, kde jeho otec působil jako výcvikový instruktor americké armády.
Jeho první povídka vyšla roku 1997 v časopise Genre. V roce 1999 se během práce na svém prvním románu přestěhoval do Londýna. Od té doby vydal celkem čtyři romány.
Vyučoval tvůrčí psaní na Oxfordské univerzitě a působil jako redaktor v Daily Telegraph, TLS, Sunday Telegraph a Guardian, kam píše recenze dodnes.
                                                                                                                         

Hlas nože je dystopický román, což je žánr, který se v poslední době velice rozmáhá. Patří mezi moje oblíbené, takže pokud najdu knihu s tímto zaměřením, vesele po ní sáhnu. Dystopie je vlastně opak Utopie, čili fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem a má zásadní nedostatky z důvodů přehnání jednoho či více ideologických principů. Za toto vysvětlení děkuji tetě wiki.
Kniha je rozdělena na šest části a každá část znamená nové zvraty. Líbí se mi, že každá kapitola má svůj vlastní název, teď už autoři dají na začátek pro jistotu číslo, než vymýšlet jaké slova vystihnou kapitolu nejlépe. Tímto má u mě Patrick Ness bod.

,,Tamta armáda je z prokletýho města."

Začátek je velmi slibný, usmívala jsem se, už když jsem četla třetí řádek. Mancheeho jsem si opravdu zamilovala. Jen si představte, kdyby vám někdo každou chvíli říkal: ,,Bobek! Udělat bobek!".  Tohohle psa si prostě zamilujete. Je tak roztomilý, i když nemá moc rozumu.
Nikdy jsem neuvažovala nad tím, co by zvířata říkala, kdyby mohla. Velice mě překvapili cvrčci, to jsem si o nich tedy nemyslela :D. Zajímavé bylo také ztvárnění hluku. Hlavně jedna dvojstránka byla udělána opravdu dobře. Živě jsme si představila, jak se asi Todd a jiní v Novém světě mohli cítit.

Viola Eadová je velice zvláštní dívka, s osudem se pere překvapivě dobře, ale stejně jsem si více oblíbila Mancheeho (Team M!) než ji. Je to první dívka, kterou kdy Todd viděl, proto si myslím, že to bude také jeho jediná dívčina, ale jen pokud jim bude osud přát. To se dozvíme v dalších dílech.
Zarazilo mě množství výskytu slova páč. Co to je? Tohle slovo se mi nelíbí, možné je, že tak chtěl dát autor (překladatel?) najevo zaostalost Nového světa nebo prostě objevilo slovo nové a nějak se mu zalíbilo. Až páč někde uslyším, asi si vzpomenu na tuhle knihu. A pokud by se našel takový aktivista, že by výskyt tohoto slova spočítal, dejte mi vědět :)).

 „Hluk je nefiltrovaný člověk a bez tohoto filtru je člověk pouze kráčejícím chaosem.“

Příběh je opravdu působivý, autor čtenáře dokáže zvláštně udržet u knížky tím, že mu řekne jen polovinu rozhovoru a já jsem celou dobu čekala, kdy se konečně dozvím, to co mi autor záměrně zamlčel. Spousta akce, pár ďábelsky prohnaných záporáků, jedna láska a spousta momentů. kdy vám srdce přestane na chvilku být.
Překvapilo mě množství zvratků (omlouvám se, ale jinak to říct prostě nejde) v knize vyskytuje. A také kolik krve. Kdybych potkala kněze Aarona, po zátahu Mancheeho, někde na ulici, asi bych s křikem utekla pryč. Jak něco takového může žít?

Konec, ach ten konec. Na posledních pár stránkách se dozvídáme zbývající (ty zatajené) informace, myslíme se, že vše už bude v pořádku, konečně se krev hlavních hrdinů uklidní, ale ono ne. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, co znamená KONEC PRVNÍ KNIHY. Ty další dva díly jsou určitě nezbytné, protože takhle ta kniha skončit prostě nemůže.
Dávám 10 bodů z 10.

1 komentář:

  1. Deset bodů z deseti si to určitě zaslouží. Kniha je napsána velice dobře a také se dobře čte. Nevím co by se dalo vytknout. Snad krvelačnost nebo obálka? Ne, to prostě nejde. Někteří to nechápou a říkají : ,, Je to moc kruté nebo tahle obálka není hezká." A když se nad tím zamyslíme. Co v životě je jenom hezké. Lidi se zkrátka musí smířit s tím, že první si musí přečíst knížku a až potom můžou pochopit ,,temnější" obálku či ,,temnější" název HLAS NOŽE. Spousta lidí dystopické fantasy odsuzuje, ale já si myslím, že je to každého věc. Na závěr bych řekla, že je to skutečně perfektní knížka u které se člověk nenudí. Můj názor je. Mládež nechce pohádky, ale mládež chce neustálé zvraty.

    OdpovědětVymazat

Děkuju za tvůj komentář :))