sobota 29. října 2011

Po dočtení knihy

Jsou určité knihy, kdy moment jejich dočtení se pro nás stává tím nejhorším, co se nám v týdnu či dni stalo, ale jsou i takové,  u kterých jsme rádi za jejich konec. Vždy záleží na autorovi, jaký konec zvolí.

Otevřený konec nás může navnadit na pokračování nebo také záchvaty nervozity při čekání na dokončení. Překvapivý konec je dobrá volba, protože překvapení má rád každý, záleží na tom, zda je to  překvapení pozitivní nebo negativní. Nejhorší kombinace je asi překvapivý a otevřený konec dobré knihy. Co si autor myslí? Že nás může takhle napínat? Ne, samozřejmě patří mezi moje nejoblíbenější, protože je na nich vidět, že to autor se čtenáři umí a hraje si s nimi. Jaké dále máme konce? Klasický je happy end, ničím nás nepřekvapí, ale my můžeme jít klidně spát a nemusíme domýšlet konec, jaký by nám vyhovoval. Šťasné konce má každý rád. Nudný a táhlý konec je to nejhorší co může autor udělat. Od poslední třetiny už víme nebo tušíme jak kniha skončí, ale doufáme že nás kniha překvapí a ono nic. Je to tak jak jsme si mysleli. Tragický konec je častější u hororů, ale tam ho i očekáváme a mnohdy k němu dostaneme i kousíček naděje.

Během čtení si utváříme vlastní názor na knihu, ale celkové hodnocení závisí především na konci. Zakončení knihy je vrchol celého díla podle kterého se pozná dobrý autor.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za tvůj komentář :))